K zadržení řidičského průkazu

Institut zadržení řidičského průkazu příslušníkem Policie ČR je již téměř deset let opět součástí českého právního řádu. Poskytuje policii celkem účinný prostředek, jehož cílem by měla být ochrana společnosti před velmi závažným protiprávním jednáním v silničním provozu. Existuje poměrně široký a zákonem přesně vymezený okruh jednání, za která může být přistoupeno k zadržení řidičského průkazu. V poslední době se navíc vyskytují snahy o rozšíření výčtu takových skutků.

Předpoklady k zadržení řidičského průkazu

Zadržení řidičského průkazu bylo do zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen "ZPPK") vloženo s účinností od 1. července 2006, a to včleněním nových ustanovení § 118b a § 118c, resp. také důležitého § 118a, na nějž odkazují. Důvody, na základě kterých je možné řidičský průkaz zadržet, jsou uvedeny taxativně v § 118a odst. 1 písm. a) až h) na základě odkazu uvedeném v § 118b odst. 1 ZPPK. Jedná se, jak už jsem uvedl v úvodu, veskrze o dosti závažná protiprávní jednání řidiče, jejichž společným jmenovatelem je to, že pachatel představuje pro své okolí závažnou hrozbu. Zejména se jedná o případy, kdy je řidič podezřelý z řízení pod vlivem návykové látky (alkoholu, drog apod.) nebo pokud řidič ujel z místa nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen nahlásit policii, nebo pokud bezprostředně předtím způsobil nehodu, při které došlo k těžké újmě na zdraví, či dokonce usmrcení. Zadržet řidičský průkaz je možné i řidiči, který je přistižen při řízení motorového vozidla, na které nemá patřičné oprávnění nebo pokud nerespektuje zákaz řízení, který mu byl dříve uložen. Zadržet řidičský průkaz může s odkazem na § 2 písm. y) ZPPK pouze příslušník Policie ČR ve stejnokroji, nikoliv např. příslušník vojenské policie či strážník obecní policie.
Postup zadržení a z toho plynoucí důsledky
Jak je uvedeno výše, v případech vyjmenovaných v § 118a odst. 1 písm. a) až h) (v návaznosti na § 118b odst. 1 ZPPK), má policista možnost řidičský průkaz zadržet. Učiní-li tak, má povinnost tuto skutečnost oznámit registru řidičů (u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností). Dále musí policista poučit řidiče o důsledcích zadržení řidičského průkazu a vystavit mu o tom písemné potvrzení. Nejvíce zřejmým důsledkem zadržení řidičského průkazu je povinnost řidiče zdržet se řízení jakéhokoliv motorového vozidla. Při nerespektování tohoto zákazu by se totiž dopouštěl přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 2 ZPPK, za což je možné uložit pokutu 5 až 10 tisíc Kč a zákaz řízení v rozmezí 6 měsíců až 1 roku.
Zadržení řidičského průkazu je pak policie následně povinna písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu došlo k zadržení řidičského průkazu. Spolu s tímto oznámením policie zašle i zadržený řidičský průkaz, to vše nejpozději následující pracovní den po jeho zadržení. Příslušný obecní úřad má pak možnost buď řidičský průkaz řidiči vrátit, nebo zahájit správní řízení a rozhodnout o jeho zadržení až do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu. K zahájení řízení, na základě něhož by bylo možné rozhodnout o zadržení řidičského průkazu až do doby, než bude rozhodnuto o přestupku, resp. trestném činu, je zákonem dána lhůta 5 pracovních dnů. Tato lhůta začíná běžet ode dne, kdy bylo příslušnému obecnímu úřadu doručeno oznámení policie o zadržení řidičského průkazu. Charakterem se jedná o lhůtu pořádkovou, nikoliv prekluzivní, o čemž byly zpočátku vedeny spory. Pokud tedy příslušný obecní úřad tuto lhůtu zmešká, neznamená to pro vlastníka zadrženého řidičského průkazu automatický nárok na vrácení řidičského průkazu. Judikovaly to vícekrát krajské soudy a také Nejvyšší správní soud (rozhodnutí ve věci spis. zn. 7 As 45/2013 ze dne 28. listopadu 2013) se přiklonil k tomuto závěru. Ústavnost tohoto výkladu pak potvrdil rovněž Ústavní soud ve svém rozhodnutí spis. zn. II. ÚS 1474/14 ze dne 10. června 2014. S danými rozhodnutími lze souhlasit, neboť na základě ustálené judikatury týkající se rozlišování prekluzivních a pořádkových procesních lhůt (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu spis. zn. 7 As 77/2011 ze dne 22. března 2012 nebo rozhodnutí téhož soudu spis. zn. 9 As 114/2011 ze dne 11. září 2012), je třeba zmiňovanou 5 denní lhůtu opravdu posoudit jako pořádkovou. Na druhou stranu se de lege lata nedomnívám, že je to v tomto případě příliš vhodné řešení. Zadržení řidičského průkazu představuje značně citelný zásah do práv člověka. Ještě více citelný je u lidí, kteří se tzv. živí volantem. Navíc je na osobu, které byl řidičský průkaz zadržen, nutno do pravomocného rozhodnutí o opaku hledět jako na nevinnou a samozřejmě nelze vyloučit, že nevinnou skutečně je. Např. zadržení řidičského průkazu na základě dechové zkoušky u řidiče se následně po provedení odběru krve s negativním výsledkem na přítomnost alkoholu může ukázat jako neodůvodněné. Otázka viny a neviny je řešena v souběžném přestupkovém, či trestním řízení. Proto by mělo být minimálně z hlediska právní jistoty striktně dáno, že příslušný úřad musí v určité lhůtě zahájit řízení o dalším zadržování řidičského průkazu a popřípadě následně rozhodnout o jeho dalším zadržování, nebo po marném uplynutí dané lhůty řidičský průkaz vrátit.
Navrhované legislativní změny
V souvislosti s projednáváním poslední vládní novely ZPPK se v průběhu legislativního procesu objevila celá řada pozměňovacích návrhů, některé z nich navrhují rozšířit pravomoc policie zadržet řidičský průkaz. Jedním z nich[1] byl i návrh poslance Petra Kudely, podle něhož by kromě již zmíněných důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) ZPPK měl mít policista možnost zadržet řidičský průkaz také tehdy, pokud byl řidič podezřelý ze spáchání přestupku, za který je možné uložit zákaz činnosti na více než 6 měsíců. Pokud by tedy byl tento příslušný pozměňovací návrh přijat, znamenalo by to pro policii poměrně velké rozšíření pravomocí zadržet řidičský průkaz a to dle mého názoru i v případech, ve kterých lze o účelnosti tohoto institutu pochybovat. Naopak by bylo možné se obávat svévole, nadužívání či dokonce zneužívání této pravomoci ze strany policie. Zadržet řidičský průkaz by totiž bylo možné např. i za situace, kdy by řidič řídil vozidlo, na kterém by nebyla upevněna registrační značka nebo by byla nečitelná. Za tento přestupek totiž hrozí zákaz řízení v rozmezí 6 měsíců až 1 roku. Jen na okraj, zajímavější je další část tohoto pozměňovacího návrhu, která by umožňovala zadržet řidičský průkaz i v případech, kdy jej řidič nemá u sebe. "Nemít" průkaz u sebe je v současnosti totiž asi nejúčinnější metoda, jak se poměrně elegantně vyhnout zadržení řidičského průkazu a minimálně do pravomocného rozhodnutí o přestupku, či trestném činu mít možnost i nadále řídit motorové vozidlo.
Uvedený pozměňovací návrh není jediným, který se v tomto směru vyskytl. Za zmínku stojí rovněž legislativní návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje z prosince 2014[2], který měl podobný cíl, tedy rozšířit možnost zadržení řidičského průkazu. Argumentace pro to se ubírala (ostatně podobně jako ve výše zmiňovaném případě) tím směrem, že řidiči protahují za pomoci "specializovaných firem" příslušná přestupková řízení, a nedochází tak k jejich potrestání. Zadržením řidičského průkazu by naopak řidič v podstatě byl donucen dané řízení "neprotahovat", měl by totiž zájem na urychleném vyřešení celé věci. Tento záměr se ovšem diametrálně liší od smyslu tohoto institutu, kterým není a nemůže být zabránění údajnému protahování řízení, ale ochrana před zjevně nebezpečnými řidiči. Nemyslím si, že je přípustné "motivovat" řidiče k lepší součinnosti v rámci přestupkových řízení tímto způsobem. Metoda čistě procesních obstrukcí ve správním řízení a projednávání dopravních přestupků navíc poněkud ztrácí na své účinnosti s ohledem na nedávné prodloužení lhůty k projednání přestupku z jednoho roku na dobu dvou let.

Autor: O. Šudoma