Kdy a jak požadovat náhradu škody za chyby úředníků ?
Pokud stát, kraj nebo obec způsobí škodu jako účastník soukromoprávních vztahů (např. poruší obchodní smlouvu uzavřenou se soukromým podnikatelem), odpovídá za ni obdobně jako ostatní osoby podle občanského zákoníku. (1) Jestliže však škoda vznikne v důsledku nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, lze její náhradu požadovat dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále pouze "zákon"). Odpovědnosti za škodu podle zákona se nelze zprostit, např. s tvrzením, že ji nikdo nezavinil nebo že k ní došlo v důsledku živelné události - stát nebo obce a kraje odpovídají vždy, pokud škoda vznikla.
Kdy lze požadovat náhradu škody?
Zákon (2) umožňuje nahradit škodu:
- Za vydání nezákonného rozhodnutí (pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem)
- Za jiný nesprávný postup úřadu (např. průtahy v řízení, nečinnost)
Důvodem přitom může být nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný postup:
- obecního nebo krajského úřadu (např. stavebního úřadu)
- obce nebo kraje jako samosprávy
- orgánu státu (např. soud, ministerstva)
- Podmínkou přiznání náhrady škody je, aby poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech obranných prostředků proti nezákonnému rozhodnutí (odvolání nebo rozklad a dovolání nebo kasační stížnost).
Kdo může požadovat náhradu škody?
Právo na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Dále také ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. (3) Pokud správní orgán porušil povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě, jedná se o nečinnost úřadu, a tedy nesprávný úřední postup.
Právo na náhradu škody za nesprávný úřední postup má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. (4) V praxi jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností správních orgánů než rozhodovací. (5)
Jak postupovat?
- Nejprve je nutné nárok ve stanovené lhůtě uplatnit u příslušného úřadu. (6) Stáhněte si náš vzor uplatnění nároku na náhradu škody.
- Úřad musí během 6 měsíců náhradu škody či nemajetkové újmy přiznat a vyplatit.
- V případě, že úřad v této lhůtě požadovanou náhradu škody či nemajetkové újmy nepřizná (nebo ji nevyplatí či vyplatí jen částečně), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Na který úřad se obrátit?
Příslušné ministerstvo
- pokud škodu způsobilo buď přímo ministerstvo, nebo úřad spadající do jeho působnosti (např. pokud škodu způsobil stavební úřad, je nutné uplatnit nárok u Ministerstva pro místní rozvoj)
- nebo pokud škodu způsobil soud ve správním soudnictví
Příslušný ústřední správní úřad
- např. Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad nebo Český úřad zeměměřičský a katastrální
Příslušný obecní či krajský úřad
- pokud škodu způsobila obec nebo kraj v samostatné působnosti
Ministerstvo spravedlnosti
- pokud škoda vznikla nesprávným rozhodnutím soudu (v trestních a soukromoprávních věcech)
- pokud byla škoda způsobena notářem či soudním exekutorem (7)
Rozsah náhrady
Náhrada škody zahrnuje vedle způsobené škody také náhradu ušlého zisku a náklady řízení, případně náhradu nákladů zastoupení v soudním řízení.
Příslušný úřad je povinen nahradit nejen vzniklou škodu, ale rovněž nemajetkovou újmu. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu se poskytuje v penězích, jestliže ji není možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva není dostačující. Náhrada nemajetkové újmy se stanoví vždy individuálně dle závažnosti újmy a dalších okolností. (8)
Za jak dlouho se nárok na náhradu škody promlčí?
Pokud svůj nárok neuplatníte ve stanovené lhůtě, dojde k jeho promlčení (a úřad ani soud tak nebude muset náhradu škody nebo nemajetkové újmy přiznat - více v našem manuálu Jak nezmeškat lhůtu? Zásady počítání lhůt).
Nárok na náhradu škody (tj. majetkové újmy) se promlčí
- za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (v případě škody způsobené rozhodnutím se počítá od zrušení rozhodnutí)
- nejpozději však za 10 let od doručení nezákonného rozhodnutí (tato lhůta neplatí, pokud jde o škodu na zdraví)
Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí
- za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozví o vzniklé nemajetkové újmě
- nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. (9)
Poznámky
(1) § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
(2) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
(3) § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
(4) § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
(5) Vojtek, Petr. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář k § 13. C. H. Beck: Praha. 2012, 3. vydání.
(6) Pokud svůj nárok uplatníte u "špatného" (nepříslušného) úřadu, úřady mají povinnost si jej mezi sebou postoupit. Lhůta přitom zůstává zachována.
(7) V případě, že není možné určit příslušné ministerstvo nebo příslušný ústřední správní úřad podle předchozích bodů, je příslušným úřadem Ministerstvo financí. Pokud škodu způsobí Česká národní banka nebo Nejvyšší kontrolní úřad, jsou tyto úřady příslušné i k vyřízení nároku na náhradu škody.
(8) § 31a zákona č. 82/1998 Sb.
(9) § 32 zákona č. 82/1998 Sb.
autor: Frank Bold