Nečinnost správního účředníka ( a ne jen jeho )

Proti nevhodnému chování úředníků se lze bránit podáním stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Může tak učinit jednotlivec dotčený na svých právech (nikoli skupina občanů). Stížnost se podává správnímu orgánu, na jehož postup či chování úředníka si chcete stěžovat. Občan tak může učinit ústně, písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Je však třeba uvést náležitosti podání podle § 37 správního řádu.

Správní orgán musí až na výjimky stížnost vyřídit do 60 dnů. Pokud není stížnost řádně vyřízena, můžete požádat o přešetření stížnosti nadřízený správní orgán. Doporučujeme požádat ve stížnosti, aby Vás správní orgán vyrozuměl o výsledcích šetření a přijatých opatřeních k nápravě, ze zákona však nemusí.

Kdy a za jakých okolností si můžete podat stížnost ?

Veřejná správa je totiž službou veřejnosti. „Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

V případě nevhodného chování úředních osob nebo postupu správního orgánu lze využít institut stížnosti ve smyslu ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“):

Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

Dotčená osoba je definována v § 2 odst. 3 správního řádu („osoba, jíž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká“), úřední osoba pak v § 14 správního řádu („každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu“).

Stížnost nalézá uplatnění při ochraně osobních zájmů stěžovatele (což vyplývá z definice dotčené osoby – ta má být dotčena v jednotlivém případě - např. ochrana před nevhodným, nezdvořilým nebo hrubým jednáním úředníků). Podle ustanovení § 175 správního řádu mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

Stížnost lze podat proti výše uvedeným postupům úřadů nejen tehdy, pokud je vedeno správní řízení, ale proti všem postupům, kdy se uplatní zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy například i když úřad vydává jen osvědčení či provádí jiný úkon.

Co lze shledat nevhodným postupem?

• jednání v rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 správního řádu (nezdvořilost, nevstřícnost),
• porušování etického kodexu a zásad slušného chování, přičemž za zdvořilé chování se považuje jednání bez jakýchkoliv osobních či jiných invektiv, narážek, diskriminace, ponižování a bez vulgarismů apod.
• za nevhodné lze považovat též tykání, zvyšování hlasu, či nadměrný formalismus či jiné ztěžování uplatnění práv účastníka řízení

Stížnost lze podat písemně, ústně anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků (např. dálnopis, telefax apod.).  Je-li stížnost podána ústně a nelze ji ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam (nezapisuje se tedy do protokolu).

Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení, respektive u toho, na jehož postup si chcete stěžovat. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

Jaké musí mít Vaše stížnost náležitosti?

Podání stížnosti je klasickým podáním směřujícím vůči správnímu orgánu ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu. Tudíž musí nejen naplňovat pojem stížnosti dle ustanovení § 175 správního řádu, ale též obsahovat náležitosti psané v ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu, tedy:

• kdo je činí (stížnost nelze podat anonymně – úřad by pak nemohl posoudit, zda je podatel dotčen),
• které věci se týká,
• co se navrhuje.

Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. (3) V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Správní orgány by tedy neměly přistupovat ke stížnostem s přílišným formalismem a nemá-li podání stížnosti předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Stížnost musí být vyřízena v zákonné lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení příslušnému správnímu orgánu. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen v zákonem odůvodněných případech (např. nelze-li v průběhu vyřizování zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti). Lhůta je splněna, jestliže 60. den správní orgán zašle stěžovateli vyrozumění, nemusí tedy být v tento den doručeno. Pokud správní orgán nereaguje na stížnost ve lhůtě, lze se bránit podáním podnětu na ochranu proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Jak bude stížnost vyřízena?

• stížnost byla shledána důvodnou nebo částečně důvodnou -> správní orgán je v tom případě povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě (stěžovatel musí být vždy vyrozuměn jen o tom, zda byla stížnost shledána důvodnou, tedy zda ano či ne, o konkrétních přijatých opatřeních nápravě je informován, jen pokud o to výslovně požádá - § 175 odst. 6 správního řádu). Opatřením k nápravě může být například napomenutí nebo snížení odměn příslušnému úředníkovi.
• stížnost nebyla shledána důvodnou; v této fázi není možno podat odvolání. Stěžovatel nemá však právo podat stížnost novou, má-li za to, že stížnost, kterou podal, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti - § 175 odst. 7 správního řádu. Kdo je nadřízený správní orgán, určuje § 178 správního řádu. Při rozhodování nadřízeného správního orgánu o stížnosti se již neuplatní ustanovení § 175 odst. 5 a 6 – správní orgán tedy má rozhodnout bezodkladně (nikoli do 60 dnů) a stěžovatele má vždy informovat o výsledku svého šetření (stěžovatel o to nemusí výslovně žádat).

Je třeba dát pozor na situaci, kdy je stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu podána hromadně několika občany (nejméně dvěma). Z dikce zákona vyplývá, že by se jednalo o kolektivní podání, tedy tzv. petici ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, nikoli tedy o stížnost. Stížnost podle § 175 správního řádu tedy může podat jen jednotlivec.

Závěrem zmiňujeme, že konkrétní pravidla pro vyřizování stížnosti zpravidla stanoví každá obec či kraj, k čemuž jsou zmocněny zákonem o obcích (4) a krajích 

Máte-li nějaký problém, nebo budete-li chtít stížnost napsat, obraťte se na nás.

Tým Protipokutam.cz a www.erstes.cz